Dvě mouchy dvěma ranami v rozmezí pár hodin..

Ranní honičku už jsem rozepisoval, když jsem si vyléval srdce minule. Dojel jsem domů, trochu poklidil a začal vymýšlet taktiku na odpoledne. Základem byl dobrý převlek. Namísto sytě červené bundy a džín, které jsem měl ráno, jsem nahodil image kravaťáka, včerně výrazné kravaty. K tomu navíc změna účesu a dalších drobných detailů - prostě úplně jiný člověk. Vlaky připadali v úvahu jen dva, ale nezdálo se mi, že by má oběť chtěla riskovat pouhých 15 minut na přesun mezi školou a nádražím Holešovice (i když podle idos.cz to teoreticky zvládout jde). Takže bylo jasné, že musím zasáhnout mezi půl třetí a půl čtvrtou někde na trase škola - nádraží. Od dvou hodin jsem vyčkával na parkovišti kousek od školy, a doufal, že zahlédnu svou oběť. Jako poslední možný okamžik pro přesun na nádraží jsem stanovil třetí hodinu odpolední. Hodinka na hlídce uplynula jako voda a oběť nikde. Buďto mi pláchl a nebo má železné nervy a bude chytat vlak na poslední chvíli. Projistotu rychlý přesun na nádraží. Vlak už je přistavený, takže pokud mi unikl, tak už je dávno v kupé. Takže rychlé prohledání celého vlaku - bez úspěchu. Na konci vlaku byly sice dvě zamčená kupé, do kterých jsem se nedostal, ale doufal jsem, že v těch není. Vyběhl jsem zpět na nástupiště a zaujal pozici, ze které jsem viděl oba možné vstupy na nástupiště. A o pár minut později už kráčel on. Jakmile vystoupal na schody, obezřetně se ohlédl a bez ohledu na kamufláž mě spatřil a dal se na útěk. Dohnal jsem ho a s železnými nervy proběhl ten pravý čestný avšak mafiánský boj. Klobouk dolů na tvém pohřbu má oběti, byl jsi mafiánem, jakých už je pomálu. Bylo mi ctí tě zabít.

Další zakázka byla pravým opakem této napínavé akce. Má oběť zřejmě čekala zcela jiného vraha, takže když jsem vstoupil do lokálu, kde zrovna dotyčný popíjel alkoholické nápoje a bavil se ve společnosti několika slečen, jen zvedl hlavu a pak ji opět bezstarostně sklonil. Tento skloněný krk pak o pár minut později potkala má rukavice. Za necelé tři minuty nalezen, odpraven a já se odebral na slavnostní večeři do nedaleké italské restaurace. Vynikající vepřová panenka plněná žampióny, drůbežími jatýrky s trochou listového špenátu byla zaslouženou odměnou za tak úspěšný den.